Normalizace.

Co děláme

Normalizace

Normalizace má za cíl dodat oceli jednotnou a jemnozrnnou strukturu. Tento proces se používá k získání předvídatelné mikrostruktury a zajištění mechanických vlastností oceli.

Výhody normalizace

Po kování, válcování za tepla nebo odlévání je mikrostruktura oceli často nehomogenní a skládá se z velkých zrn a nežádoucích strukturních složek, jako je bainit a karbidy. Taková mikrostruktura má negativní vliv na mechanické vlastnosti oceli i na její obrobitelnost. Normalizací může ocel získat jemnozrnnější homogenní strukturu s předvídatelnými vlastnostmi a obrobitelností.

Aplikace a materiály

Normalizace se používá hlavně u uhlíkových a nízkolegovaných ocelí k normalizaci struktury po kování, válcování za tepla nebo lití. Tvrdost získaná po normalizaci závisí na rozměrové analýze oceli a použité rychlosti chlazení (přibližně 100-250 HB).

Podrobnosti o normalizačním procesu

Při normalizaci se materiál zahřeje na teplotu přibližně odpovídající teplotě kalení (800-920 °C). Při této teplotě vznikají nová austenitická zrna. Austenitická zrna jsou mnohem menší než předchozí feritická zrna. Po zahřátí a krátké době namáčení se součásti volně ochladí na vzduchu (v plynu). Během ochlazování se vytvářejí nová feritická zrna s ještě větší velikostí zrn. V některých případech probíhá ohřev i chlazení pod ochranným plynem, aby se zabránilo oxidaci a dekarbonizaci.