Subkritické žíhání / interkritické žíhání

Subkritické žíhání (také podkritické zpracování) je žíhání prováděné těsně pod eutektoidní teplotou (bod Ac1 = eutektoidní transformace (723 °C pro uhlíkové oceli)). Podkritické žíhání nezahrnuje tvorbu austenitu, zatímco interkritické žíhání zahrnuje tvorbu feritu a austenitu (uhlíkové oceli s < 0,8 % C).

Výhody

Cílem tohoto procesu žíhání je vytvořit rovnoměrnou distribuci globulizovaných karbidů v oceli, čímž se materiál stává měkčí a stabilnější. Obvykle se také s nárůstem globulizovaných karbidů zlepší obrobitelnost oceli.

Aplikace a materiály

Globulizovaná struktura (globulární karbidy ve feritové matici) u středně uhlíkatých ocelí zlepšuje tvářitelnost oceli za studena a umožňuje velkou deformaci, jako je tažení za studena nebo hluboké tažení. Kuličkovitá struktura uhlíkových ocelí (< 0,4 % C) však není vždy přizpůsobená k určitým postupům obrábění, protože je materiál příliš měkký a mohlo by docházet k jeho nalepování na řezné nástroje.

Technologie

Podkritické a interkritické žíhání jsou odlišné metody tvorby kulovitých karbidů.

• Podkritické žíhání
  • Globulizaci karbidů lze vyvolat buď ohřevem na nižší teplotu a výdrží na teplotě po delší dobu, nebo pomocí vysoké teploty na a ponechání po kratší dobu. Podkritické žíhání je založeno na první z možností (nízká teplota po dlouhou dobu) a využívá teplot co nejbližších teplotě Ac1, aniž by došlo k jejímu dosažení. Obvykle se jedná o 680 °C, proto bude podkritické žíhání prováděno v teplotním rozsahu 500 °C až 650 °C. Doba žíhání může být velmi dlouhá, obvykle mezi 5 a 20 hodinami. Výsledná mikrostruktura a vlastnosti závisí na výchozí struktuře a složení oceli.
• Interkritické žíhání
  • Zpracování interkritickým žíháním zahrnuje ohřev na teplotu mezi Ac1 a Ac3 a udržení této teploty, čímž dochází k částečné austenitizaci. Následuje pozvolné chlazení a ponechání při teplotě pod kritickou teplotou, což vede ke konečné mikrostruktuře kulovitých karbidů rovnoměrně distribuovaných ve feritové matici.