Existuje mnoho tvářených a litých hliníkových slitin, které lze vytvrzovat prostřednictvím rozpouštěcího žíhání a stárnutí a dosáhnout stavu určitého vytvrzení.
Mechanické vlastnosti tepelně zpracovatelných slitin lze optimalizovat vhodným procesem vytvrzení, tj. procesem rozpouštěcího žíhaní a stárnutí. U některých slitin lze například na úkor tvrdosti zlepšit odolnost vůči korozi a opačně.
V závislosti na slitině a průřezu v době rozpouštěcího žíhání lze pro snížení deformací využít různých způsobů ochlazení.
Tvářené slitiny řady 2XXX (Al-Cu), 6XXX (Al-Mg-Si), 7XXX (Al-Zn-Mg-Cr) a 8XXX (Al-Li) a lité slitiny řady 2XX (Al-Cu), 3XX (Al-Mg-Si-Cu) a 7XX (Al-Zn) lze vytvrzovat
Výsledných (konečných) stavů typů T4X, T5X, T6X a T7X u určitých slitin lze dosáhnout pouze pomocí tepelného zpracování. Stavy T3X a T8X se dosahují pomocí kombinace tepelného a tepelně mechanického zpracování, například tvářením do žádaných tvarů a profilů mezi rozpouštěcím žíháním a stárnutím.
Běžně vyskytující se tvářené slitiny a jejich stavy jsou 2014-T4, 2014-T6, 2024-T3, 2024-T4, 2024-T6, 2024-T8, 2219-T3, 2219-T4, 2219-T6, 2219-T8, 2618-T6, 2618-T61, 6061-T4, 6061-T6, 7050-T74, 7075-T6, 7075-T73, 7075-T74, 7075-T76, 7175-T74. Běžně tepelně zpracovávané odlitky jsou ze slitin A201-T7, A206-T7, C355-T6, A356-T6, A357-T6.
Rozpouštěcí žíhání se obvykle provádí na vzduchu při teplotách 450 °C až 575 °C a mělo by být zakončeno rychlým ochlazení (nesprávně nazývaném též kalením) ve studené vodě, horké vodě, vařící vodě (stav -T61), roztoku voda-polymer (glykol), vodní sprše či nuceným větráním. Přirozeně stárnou při běžné okolní teplotě na stav T4 slitiny 2XXX, 6XXX, 2XX a 3XX, většina dosáhne stabilního stavu už po 96 hodinách. Umělé stárnutí pro stavy T6 a T7X se provádí při teplotách od 90 °C do 250 °C.
Ihned po rychlém ochlazení z teploty rozpouštěcího žíhaní se stanou díly relativně měkkými a v průběhu pár hodin je lze mírně tvarovat či rovnat. Tyto díly začnou při okolní teplotě přirozeně stárnout, vytvrzovat s postupným nárůstem tvrdosti a to tím více, čím delší doba uběhne od jejich rozpouštěcího žíhání. Tento proces lze potlačit podchlazením na teplotu kolem 0 °C, pokud je žádoucí tvarovat nebo rovnat materiál po více než několika málo hodinách od rozpouštěcího žíhání. Pro uchování dílů ve stavu po rozpouštěcího žíhání až několik dní je nutné díly trvale podchladit díly pod teplotu minimálně -23 °C.
Maximální tvařitelnost za studena však díly z těchto slitin dosahují pouze ve stavu žíhání na měkko. Tento stav při tváření minimálně deformačně zpevňuje a lze ho považovat za dlouhodobě stabilní (slitina nestárne). Provádí se zahřátím materiálu na teplotu 400 °C až 425 °C a následným pozvolným chlazením (28 °C za hodinu či pomaleji) pod 235 °C. Následně po tváření se musí provést kompletní rozpouštěcí žíhání a stárnutí.
Existuje mnoho tvářených a litých hliníkových slitin, které lze vytvrzovat prostřednictvím rozpouštěcího žíhání a stárnutí a dosáhnout stavu určitého vytvrzení.
Mechanické vlastnosti tepelně zpracovatelných slitin lze optimalizovat vhodným procesem vytvrzení, tj. procesem rozpouštěcího žíhaní a stárnutí. U některých slitin lze například na úkor tvrdosti zlepšit odolnost vůči korozi a opačně.
V závislosti na slitině a průřezu v době rozpouštěcího žíhání lze pro snížení deformací využít různých způsobů ochlazení.
Tvářené slitiny řady 2XXX (Al-Cu), 6XXX (Al-Mg-Si), 7XXX (Al-Zn-Mg-Cr) a 8XXX (Al-Li) a lité slitiny řady 2XX (Al-Cu), 3XX (Al-Mg-Si-Cu) a 7XX (Al-Zn) lze vytvrzovat
Výsledných (konečných) stavů typů T4X, T5X, T6X a T7X u určitých slitin lze dosáhnout pouze pomocí tepelného zpracování. Stavy T3X a T8X se dosahují pomocí kombinace tepelného a tepelně mechanického zpracování, například tvářením do žádaných tvarů a profilů mezi rozpouštěcím žíháním a stárnutím.
Běžně vyskytující se tvářené slitiny a jejich stavy jsou 2014-T4, 2014-T6, 2024-T3, 2024-T4, 2024-T6, 2024-T8, 2219-T3, 2219-T4, 2219-T6, 2219-T8, 2618-T6, 2618-T61, 6061-T4, 6061-T6, 7050-T74, 7075-T6, 7075-T73, 7075-T74, 7075-T76, 7175-T74. Běžně tepelně zpracovávané odlitky jsou ze slitin A201-T7, A206-T7, C355-T6, A356-T6, A357-T6.
Rozpouštěcí žíhání se obvykle provádí na vzduchu při teplotách 450 °C až 575 °C a mělo by být zakončeno rychlým ochlazení (nesprávně nazývaném též kalením) ve studené vodě, horké vodě, vařící vodě (stav -T61), roztoku voda-polymer (glykol), vodní sprše či nuceným větráním. Přirozeně stárnou při běžné okolní teplotě na stav T4 slitiny 2XXX, 6XXX, 2XX a 3XX, většina dosáhne stabilního stavu už po 96 hodinách. Umělé stárnutí pro stavy T6 a T7X se provádí při teplotách od 90 °C do 250 °C.
Ihned po rychlém ochlazení z teploty rozpouštěcího žíhaní se stanou díly relativně měkkými a v průběhu pár hodin je lze mírně tvarovat či rovnat. Tyto díly začnou při okolní teplotě přirozeně stárnout, vytvrzovat s postupným nárůstem tvrdosti a to tím více, čím delší doba uběhne od jejich rozpouštěcího žíhání. Tento proces lze potlačit podchlazením na teplotu kolem 0 °C, pokud je žádoucí tvarovat nebo rovnat materiál po více než několika málo hodinách od rozpouštěcího žíhání. Pro uchování dílů ve stavu po rozpouštěcího žíhání až několik dní je nutné díly trvale podchladit díly pod teplotu minimálně -23 °C.
Maximální tvařitelnost za studena však díly z těchto slitin dosahují pouze ve stavu žíhání na měkko. Tento stav při tváření minimálně deformačně zpevňuje a lze ho považovat za dlouhodobě stabilní (slitina nestárne). Provádí se zahřátím materiálu na teplotu 400 °C až 425 °C a následným pozvolným chlazením (28 °C za hodinu či pomaleji) pod 235 °C. Následně po tváření se musí provést kompletní rozpouštěcí žíhání a stárnutí.
© 2024 Bodycote